Rafani: CO14

Obsah:, , Ondřej Brody - Staropramen, Václav Magid - Max Švabinský, Jiří Franta - Meditace, Jakub Hošek - Like like the the the Death, Jiří Kovanda - Zazděná klobása, Sylva Francová, Věra Suchelová - Sylvinka a Věruška, Viktor Frešo - Closed, Iveta Dučáková, Pavla Gajdoštíková - Zákrok, Vladimír Skrepl - Here comes the sun, Kristýna Fistr - Rozhovor, Jiří Thýn - Místní území, Telol 4, Mazlíčci, Record - U blbečků na dvorečku, Ján Mančuška - Toto není umění, Petra Čiklová + Avděj Ter-Oganian - Kino - zábava - vodka, Vilém Balej, Dominik Herzán - Mrtvá příroda, Jana Doubková a Petra Pětiletá - Proud touhy, Martin Rusina - ---, Ondřej Brody, Evžen Šimera - Lesson, Telol 6, Viktor Frešo a spol. - Finále, KW - Arabic, Jiří David - Wild, Jan Kadlec, Milan Salák - Videodokumenty, Zbyněk Baladrán, Ján Mančuška - Fake dokument Vide, Radek Macke - Kurz domácího umění, Michaela Gorcová, Petr Kout - Bažant na víně, Magdaléna Peševová, Hana Poislová, Avděj Ter-oganjan - rozhovor, Jiří David - rozhovor
Dostupnost: Skladem
Cena s DPH: 3,98 EUR (5 USD)
Cena bez DPH: 3,32 EUR (4 USD)



česky
150 x 160 x 1 cm
126 stran rozhovorů s fotografiemi z akcí
Rozhovory: Jiří Franta, Radim Kořínek, Václav Magid, Marek Meduna, Petr Motejzík, Luděk Rathouský
Fotografie: Jiří Franta, Viktor Frešo, Radim Kořínek, Václav Magid, Silvia Málová, Marek Meduna, Petr Motejzík, Luděk Rathouský, Andrea Součková
Nákres: Jiří Franta
Redakce: Alan Beguivin
ISBN: 80-86450-36-8
- - - - - - - - - - - - - - -

Ondřej Brody

Staropramen

21. 5. 2002

Ondřeji, řekni, kdy a kde ses narodil?
22. března 1980 v Praze, v podolské nemocnici.

Fakt? Tak to jsi mladší než Václav Magid.
No, já jsem hodně mladej.

A kdy jsi začal pít alkohol?
Ještě dodnes nepiju.

Vůbec nepiješ?
Vůbec, jsem totální abstinent.

Myslím, že Raoul má tu svou otázku.
Proč jsi se narodil?
Ne, jinou...
Jsi homosexuál?
No, ještě zatím ne. Nevím. Já to neřeším nějak...

Teď nám řekni, co jsi měl tady na dvorku, co to mělo být a jak se to jmenovalo?
Noo, jmenovalo se to Staropramen. Ta předložka staro, teda předpona, že jo, je v závorkách ... No vlastně, je to potůček piva udělanej v takovým křoví, co je na dvorku ...Teď váš dvorek vypadá úplně jinak, předtím byl zarostlej ... Taky by bylo dobrý říct datum ...

To tam bude napsaný.
Řekni, jak to tam teklo.

Prostě to byl potůček piva udělanej velmi primitivním způsobem, aby to vypadalo co nejpřírodnějc. Takový romantický prostředí. Na to navazovala samotná akce pouštění toho piva na ten dvorek do kanálu, jak to stejkalo pomalu ...

To pivo teklo ze sudu?
Jo, jsem to pumpoval v maskáčích jako...

Bylo to schovaný, nebyl vidět ten sud při
pumpování?
V podstatě jo, ale lidi si to mohli domyslet, co tam dělám, i když to vypadalo dost komicky. Jako že tam prostě pumpuju to pivo ... nebo jako že si honim péro nebo něco ... Tak to bylo takový... Navíc jak to ...

No a vlastně proč jsi to udělal?
Proč jsem to udělal?

He, he.
No, to je úplně jednoduchá otázka a na tu, samozřejmě, existuje jednoduchá odpověď. Ta akce... asi bysme ji mohli rozložit na dva možný přístupy, jak to analyzovat. Jednak tam je takový menší koncept, ale to asi není zdaleka to nejdůležitější, že jo? Ale asi jsem chtěl nějakým způsobem reagovat na ty vernisáže, že lidi s tim vlastně pracujou. S tim jak choděj na ty vernisáže vlastně jenom kvůli pití a jídlu, což není nic špatnýho. Já si myslím, že to je pozitivní věc...

Má to nějakou návaznost na akce Avděje
Ter-Oganjana?
Ne, myslím, že ne... to je něco jinýho. On chce lidi potěšit, já je chci spíš nasrat.

Takže ti není líto toho piva?
Ne, ne, ne, spíš naopak. Já si myslím, že to slouží, jako možná k takový menší, i když to zní blbě, takový katarzi.

Cha, cha.
Aby si lidi uvědomili...

Že pivo je na hovno?
Ne, není na hovno. Já si myslím, že je to pozitivní věc, ale nemá to bejt jen o tom pivu, si myslím.

A ty sis koupil ten sud sám ze svýho?
Jo, jo.

A to sis vydělal na brigádě?
Ne, já jsem bohatej.

Takže nasíráš chudý lidi.
Ha, ha, to jsi řekl ty.


Václav Magid
Max Švabinský

3. 6. 2002

Tak nám řekni, Václave, kdy a kde ses narodil?
Narodil jsem se 6. června 1979 ve Svatém Petěrburgu.

To byl Leningrad, ne?
Jo, byl to Leningrad, přiznávám.

No a teď nám řekni...
Počkej, snad mi můžete pogratulovat k mým včerejším narozeninám.

Kolikátýho jsi říkal?
6. června.

Ty, vole.
Všechno nejlepší.
Tak dáme panáka, ne.
Tak, jo, všechno nejlepší.
Piješ vodku?
Samozřejmě. Další otázky.

No co teda vystavuješ u nás na dvorku? Jak se to jmenuje a o co jde?
Jmenuje se to Max Švabinský a je to výstava věnovaná výstavě Maxe Švabinského Ráj a mýtus.

Mohl by jsi popsat, co tam fyzicky je?
Jsou tam dva obrazy každej na šířku 2 metry a na výšku 0,5 metru. Na těch obrazech je omalován detail vstupenky na výstavu, na které je kus obrazu Maxe Švabinského a nápis Max Švabinský - Ráj a mýtus. Dole pod tím je drapérie, je na ni použito Radimovo plátno... Je to tvoje plátno?

Hmm, ne.
Bylo mi řečeno, že je rafanské. Tak je to rafanský
plátno.

Kolik těch panáků?
Dáme si čtyři vodky.
Ne, ne, ne, tři.
Čtyři.
Tři.
Čtyři.
Já nemůžu.
Pět.
Ne, tři.
Kdo je velitel?
Má narozeniny, musíš!
U čeho jsem skončil?

U drapérie.
Jo to byla pěkně nařasená drapérie a u toho byl stolek, takovej starobylej stoleček, kterej jsem přinesl z domova. Na stolku byl vzorník podpisů Maxe
Švabinského. Byly to obkreslené podpisy z jeho monografie, na kterých se dalo vysledovat, jak se jeho rukopis měnil s tím, jak se zhoršovalo jeho onemocnění třesem rukou, takzvaným esenciálním tremorem.

Řekni to srozumitelně.
Esenciální tremor.

Já znám esenciální tremor.
Je to von. No a ten papír byl pod těžítkem v podobě dravého ptáka. Pták a drapérie měli odkazovat na instalaci, kterou jsem viděl na výstavě Maxe
Švabinského Ráj a mýtus. Tato instalace zase měla zřejmě odkazovat na rekvizitu, kterou Max Švabinský hodně často používal ve svých obrazech. Obzvláště ve špatných skupinových portrétech, ve špatných portrétech, protože to nebyl dobrý portrétista.

Co tam ještě bylo?
Ještě tam byl takový pěkný kobereček. Ehm...

Teď bys nám ještě měl říct, proč jsi tak ošklivě odflákl ony dva obrazy?
Je to výstava o esenciálním tremoru. Skutečným hrdinou celý tý události je esenciální tremor.

Oslava esenciálního tremoru jako patrona dlouhověkosti?
Ne, ne, esenciální tremor jako patrona dlouhověkosti oslavuje článek monografie Maxe Švabinského, ze kterého byla vyňata část a přednesena jako úvodní proslov na vernisáži, kde se popisuje, co to je esenciální tremor a co jsou jeho průvodní znaky, jako dlouhověkost, elán a...

Třas rukou.
To není průvodní znak, to je definice esenciálního tremoru. A další věc: já neoslavoval esenciální tremor jako takový, ale onemocnění Maxe Švabinského. Obrazy měly pokračovat v tradici českých salonních mistrů výtvarného umění. Měly by na ně navázat. A na závěr bych řekl, že úcta k tradici spočívá v tom, že nesmíme být lepší než oni. Musíme být horší!
Myslím, že z obrazů je dokonale znát tento záměr. Jak záměr uctívat a pokračovat v tradici, tak úcta, pokora.

To je dobrý. To si nám to hezky řekl.
Na zdraví!
Dobrá je, vole, nějaká finská asi?



Jiří Franta

Meditace

18. 6. 2002

Natalie Slováčková, Eva Bláhová,

Ridina Ahmed: Život podle jepice



Jirko, řekni, kdy a kde ses narodil?
V Praze, 3. 5. 1978.

Teď se ho, Marku, zeptej, co tam vystavil.
To neee... Jirko, myslíš si, že jsi umělec a od kdy si to myslíš?
Zatím nejsem umělec, zatím se tak necejtím.

Aha, ty vole, tak to bysme měli zvážit... a myslíš, že se tak někdy budeš cejtit?
To jo, možná, že jo.

A kdy?
Já sám nevím, to je velmi těžká otázka a nevím, jestli se teď cítím umělcem, protože jsem nad tím nikdy nepřemýšlel. Možná, že jsem umělec, možná, že ne.

Já si taky udělám výstavu, bude se jmenovat Umělec...
Na tuhle otázku nějak asi zatím neodpovím, ani tak, ani tak. Můžu se i já vás zeptat, cítíte se jako umělci? Haha.

Haha, jasně, haha.
V našem případě spíš jako hodinář... rozumíš, dlouhá pečlivá pilná práce.
Nebo spíš něco jako vožrala.
Jestli je to tak, tak to jsem taky umělec.

Nedáme to raději znovu?
Takže, co tam bylo?
Jmenovalo se to Meditace, součástí toho byla postava ve velikosti 1:1, bez hlavy.

Proč 1:1?
Aby to vypadalo jako postava v životní velikosti, aby to připomínalo člověka.

Muže nebo ženu?
Byl to muž, protože dívky tam našly ztopořený penis. Takže asi muž.

Nemohla to být posunutá vložka?
To nevím.

Penis.
A teď nám řekni, proč jsi to udělal? Proč meditovat se ztopořeným penisem na dvorku?
Já myslím, že jsem to dělal proto, že ten dvorek mi připadal uklidňující, meditativní.

To je důležitý říct – řekni nám, proč neměl hlavu?
Protože místo hlavy měl doutnající meditativní prostředky.

Ale proč měl místo hlavy doutnající meditativní prostředky?
Protože mi to přišlo zajímavý, asi. Vizuálně jsem si chtěl odpočinout. Tak jsem si s tím hrál. Přišlo mi to dobrý, no...

Myslíš, že jenom vizuálně zajímavý věci jsou
plnohodnotný?
To si nemyslím, ale v tuhle chvíli mi to přišlo dobrý, tak nějak hravý.

My narážíme na to, že umělec je hodinář...
Umělec je hodinář?

Hodinář... někdy taky hokynář.
Jak se jmenoval ten tvůrce Orloje?
Žid „Sýs“.
Tak díky...
To byla typická Raoulova poznámka, to jsem zvědavej, kdo tohle bude přepisovat?
Jan Roháč z Dubé, jak se jmenoval dál?
Mistr Hanuš...
Já jsem už věděl, že tam bude to vystoupení, takže jsem to koncipoval, že k tomu něco bude. Aby ty holky... věděl jsem, že budou potřebovat velkou plochu...

Co tam bylo za vystoupení a líbilo se ti?
No, bylo určitě zajímavý.

Počkej, já jsem to neviděl. Mohl bys to trochu
přiblížit?
Já jsem se chtěl spíš zeptat, jestli ta meditace, ta figura měla souvislost s tim vystoupením...
Ne s mistrem Hanušem.
Ne.

Já bych to shrnul. V prvním plánu byla postava, který se kouřilo z hlavy a v plánu druhém meditace. Takže to byla postava, která meditovala. To znamená, když medituješ, kouří se ti z hlavy, protože hodně přemýšlíš...
To právě hodně vnímáš...

A za třetí, že ten dým byl meditativní, že to byly vonný tyčinky...
Některý lidi říkali, že to cejtili až zespod Smíchova, což bylo pro mě zajímavý... Že se to takhle rozprostřelo...

Kouříš trávu?
Občas.

Jaký máš vztah k meditaci?
Jaký máš vztah k drogám?
Jseš homosexuál?
Ehm...

Myslíš, že když kouříš trávu, medituješ?
Možná, že když tu trávu vykouřím, tak si přijdu, že medituju...

Byls v Indii?
Nebyl.

Jsi panic?
Nebyl, haha...
Už ne...

A přišla ti první noc jako meditace?
Já jsem pro to, aby Raoul popsal svoji první noc.
Moje první noc trvala asi 30 sekund, ty vole...
Já myslel, že to bylo ráno?
Moje první noc trvala 30 sekund ráno...
No tak, Jirko, jaká byla tvoje první noc?
Jaká byla moje první noc? Eh...

Kdy jsi začal onanovat? To je zajímavější.
No to si nepamatuju, ale pamatuju si...

Techniku? Jak jsi onanoval? Třel jsi se, nebo jsi používal ruce?
Používal jsem ruce.

Rovnou od začátku? A dělal jsi rukama takhle, nebo takhle?
Takhle.

Takhle přes žalud, nebo takhle úplně celou rukou?
Pamatuju si, že to končilo takovým příjemným teplem...

Nebo prstama?
Pak jsem se za to chvilku styděl! Byl to takovej svědivej pocit.

Stydíš se pořád?
Eh... teď už ne.

A co děláš s tím spermatem?
Co s ním dělám?

Jíš ho?
Zkoušel jsem to...

Jak ti to chutnalo?
Takový nic, takový nasládlý...

Takový nasládlý, jo? To můžeš srovnat s Luďákem.
To by mě zajímalo, jaký máte vy?

Kyselý.
No, kyselý...
Já mám takový nasládlý, lehce...

Slaný...
Radime ty piješ svoje chcanky!
Anebo se Radimovi zpotil penis.
No a právě jsem se chtěl dostat k tomu, proč tam měl Jirka ten ztopořenej penis, v tý figurýně?
Ten tam byl náhodně. Jak říkám, já jsem si s tím jen tak hrál a ten ztopořenej penis se mi tam tak jako líbil...

Vono to mělo reálný ruce...
Reálný ruce, reálný tělo.

A myslíš, že meditace byl dobrý název? Když tam byla socha muže, který má erekci, kterýmu se kouří z krku a pozoruje dívku, která se tam válí po
zemi?
Cože?

Nebylo to trochu sexistický?
Jsi sexista?
Neponižoval jsi tou sochou tu ženu na zemi?
To se musíš zeptat jí, mě to přišlo naprosto
v pořádku....
Věnování***********************

NOVÁ KNIHA S.D.CH.

 STUDENÁ VLNA 

 

Vydáno v předvečer konce světa 20.12.2012

PAVEL REISENAUER

Originální velkoformátové tisky, číslované a signované autorem.
 

 

UMĚLEC O AMERICE

Číslo 1/2012
 

Amerika v současném umění, filosofii, literatuře, poezii i komiksu.

PŘIPRAVUJEME

Vít Soukup VŠECHNO

 

Úplná kolekce filmů a divadla

 

Omezený náklad - objednejte již nyní !